Uspěli jsme u Ústavního soudu - NSS musí znovu posoudit chladírenské sklady v Počátkách

Na základě naší ústavní stížnosti zrušil Ústavní soud rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ten se zabýval případem povolení přístavby chladírenských skladů v Počátkách. Provoz těchto skladů, které jsou nevhodně umístěny v centru obce uprostřed obytné zástavby, obtěžuje své okolí hlukem z dopravy, a to včetně noci. NSS posoudil námitky žalobce jako nepřípustné. Ústavní soud mu uložil, aby se jimi zabýval a věně je posoudil.

Skutkový základ a předmět sporu

Stěžovatel, vlastník rodinného domu v obci Počátky, brojil proti dodatečnému stavebnímu povolení přístavby chladírenských skladů v bezprostřední blízkosti svého bydliště. Vadil mu zejména zvýšený hluk a emise způsobené dopravní obslužností provozu. Upozorňoval na faktické rozšíření areálu bez řešení odpovídajících parkovacích ploch. Ve stavebním a následně správním řízení nebyl zohledněn zásah do kvality bydlení v oblasti označené územním plánem jako plocha hromadného bydlení.

Průběh řízení před správními orgány a soudy

Stavební úřad dodatečné stavební povolení vydal a Krajský úřad Vysočina zamítl odvolání stěžovatele. Následně podaná správní žaloba, kterou stěžovatel sepsal sám, byla Krajským soudem v Českých Budějovicích zamítnuta s tím, že se netýkala samotné stavby, ale obecného hlukového zatížení oblasti. Soud nepřisvědčil ani námitce o nesouladu stavby s územním plánem, neboť přístavba byla situována do plochy s přípustným využitím (OK a VD) a plocha BH nebyla předmětem řízení.

Kasační řízení a výhrady vůči NSS

Kasační stížnost byla podána již prostřednictvím advokáta, avšak Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl její část pro nepřípustnost podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť údajně neměla předobraz v žalobě. NSS posoudil jako nepřípustné námitky ohledně nesouladu stavby s územním plánem a chybějícího závazného stanoviska orgánu územního plánování, a rovněž odmítl meritorně přezkoumat hlukovou zátěž. Přípustné ponechal pouze výhrady k technickým aspektům měření hluku, ty však vyhodnotil jako nedůvodné.

Argumentace v ústavní stížnosti

Stěžovatel namítal, že NSS postupoval formalisticky a svévolně tím, že odmítl zásadní část argumentace bez věcného přezkumu. Poukazoval na to, že jeho žaloba byť laicky sepsaná, obsahovala námitky vůči celkovému rozšíření provozovny a jeho dopadům, včetně souladu s územním plánem. NSS podle něj nesprávně přehlédl obsah žaloby a zaměnil vlastní hodnocení krajského soudu za absenci právního posouzení. Upozornil, že byla povolena nejen nákladní rampa, ale i rozšíření objektu skladů, což významně zvýšilo dopravní zátěž.

Závěry Ústavního soudu

Ústavní soud dal stěžovateli za pravdu a shledal, že NSS porušil jeho právo na soudní ochranu a přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. NSS nesprávně odmítl kasační námitky, které byly přípustné, protože reagovaly na právní závěry krajského soudu, a tudíž naplňovaly podmínky přípustnosti podle judikatury NSS. Zákonný postup řízení nelze interpretovat tak formalisticky, že by bránil řádnému přezkumu argumentů, zejména pokud se jedná o stížnost na zásah do základních práv jednotlivce.

Výsledek rozhodnutí

Ústavní soud rozsudek NSS zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zároveň konstatoval, že správní soudy musí meritorně posuzovat i námitky vzešlé z laicky formulovaných žalob, pokud jejich smysl lze vyvodit a reagují na rozhodnutí soudů nižších stupňů. Zdůraznil, že samotné dodržení procesních pravidel nemůže být účelem samo o sobě, pokud by tím byla znemožněna účinná ochrana základních práv.

Na základě aktuálního nález se tak bude muset Nejvyšší správní soud znovu zabývat kasační stížností vlastníka rodinného domu a zejména posoudit, zda je stavba umístěna v souladu s územním plánem či nikoliv.