Právní pomoc během hospitalizace bez souhlasu – přichází včas?

Pro osoby nedobrovolně hospitalizované je včasná a účinná právní pomoc zcela zásadní. Ocitají se samy, v cizím prostředí, s omezenou možností komunikace, často v situaci, které nerozumějí – a která má závažné dopady na jejich osobní svobodu a důstojnost.

Na papíře jim právní řád poskytuje významné záruky. K nim patří mimo jiné i to, že pokud si sami nezvolí právního zástupce, soud jim ustanoví advokáta jako procesního opatrovníka. Jak však ukazuje následující případ z praxe, často jde o záruku spíše formální:

📌 Případ paní XY

• Ve čtvrtek odpoledne se paní XY necítila dobře, stěžovala si kolegům na zdravotní potíže, její řeč byla nesrozumitelná. Přivolaná záchranná služba ji odvezla do psychiatrické nemocnice. Byl jí odebrán mobilní telefon, nemohla s nikým komunikovat.
• V pátek po poledni nemocnice informovala soud, který zahájil detenční řízení a ustanovil jí advokáta jako procesního opatrovníka. Usnesení bylo advokátovi doručeno prostřednictvím datové schránky v pátek v 16:00. Advokát si však datovou schránku ten den, ani o víkendu, neotevřel.
• O víkendu tak zůstala paní XY zcela bez právní pomoci. O ustanovení opatrovníka se dozvěděla až v úterý. Mezitím byla izolována, léčena bez souhlasu, došlo ke konfliktům s personálem a dokonce byla přikurtována.
• Ani v pondělí advokát klientku nenavštívil – byl totiž vázán účastí u jiných soudních jednání.
• První kontakt s klientkou proběhl až v úterý dopoledne, přímo v prostorách nemocnice, těsně před jiným soudním jednáním. Teprve tehdy paní XY získala informaci, že jí byl ustanoven procesní opatrovník, a kdo jím je.
• Soud rozhodl následující den a s hospitalizací bez souhlasu vyslovil souhlas.

📌 Proč k tomu dochází tak často?

Podobná situace není ojedinělá, zejména u velkých psychiatrických nemocnic, kde jsou týdně zahajovány desítky detenčních řízení. Stává se však i u menších zařízení. Mezi hlavní příčiny patří:

• Chybějící urgentní komunikace: Procesní opatrovníci nejsou o svém ustanovení informováni telefonicky, jak je tomu v trestním řízení u ustanovení obhájce v případě návrhu na vzetí do vazby. Informace přichází datovou schránkou, kterou advokáti – zejména v menších kancelářích – nemusejí kontrolovat denně.
• Absence víkendových služeb: Soudci ve věcech detencí zpravidla nevykonávají víkendové služby. Pokud nemocnice zašle oznámení v pátek či o víkendu, soud vydá usnesení až v pondělí.
• Opožděné informování pacienta: Doručení usnesení nemocným bývá ponecháno na samotné nemocnici. Není tak zaručeno, že se osoba dozví o ustanovení opatrovníka včas.
• Kolize závazků advokáta: Ustanovený advokát může mít již dříve plánované povinnosti u jiných soudů. Zpoždění o jeden či dva dny, které by bylo jindy akceptovatelné, má však u detenčních řízení zásadní dopad na efektivitu právní pomoci.

📌 Proč je včasný kontakt s advokátem klíčový?

V detenčních řízeních jde o situaci a práva mimořádně zranitelných osob – omezení osobní svobody, izolace od okolí, absence informací, komunikační obtíže, vliv medikace a neporozumění postupu vytváří silný psychický tlak. Právě proto je nezbytné, aby ustanovený advokát co nejdříve vstoupil do kontaktu se svým klientem, vysvětlil mu, co se děje, jaká má práva, jak bude řízení probíhat a jaká jsou jeho procesní stanoviska. Včasná konzultace umožňuje i případné zpochybnění splnění zákonných podmínek detence, navržení důkazů či podání návrhu na propuštění. Jinými slovy – bez kontaktu s klientem je právní pomoc často toliko formální a zcela postrádá ochrannou funkci, kterou má plnit. Zdržení o den či dva tak může zásadně ovlivnit nejen výsledek řízení, ale i důvěru klienta ve spravedlnost a právní stát.

📌 Co lze změnit?

Uvedené příčiny zároveň ukazují směr možného řešení. Domnívám se, že je třeba usilovat o následující:

• Ustanovování bez prodlení: Soudy by měly ustanovovat procesního opatrovníka nejpozději následující den po oznámení hospitalizace bez souhlasu – včetně víkendů.
• Aktivní potvrzení ze strany advokáta: Opatrovník by měl být ustanoven pouze tehdy, pokud potvrdí, že bude schopen navštívit klienta či s ním jinak vstoupit do kontaktu nejpozději následující den a že se bude moci účastnit jednání.
• Bezodkladné informování umístěné osoby: Klient musí být neprodleně informován o ustanovení opatrovníka, včetně předání jeho kontaktních údajů a zajištění podmínek pro vzájemnou komunikaci.
• Okamžité zahájení kontaktu: Ustanovený advokát by měl navázat kontakt s klientem ihned po doručení usnesení – osobně nebo prostřednictvím komunikačních technologií – a následně se zúčastnit jiného soudního roku či jiných úkonů.

📌 Závěr

Dosažení tohoto standardu bude vyžadovat změnu organizace práce jak na straně soudů a nemocnic, tak i mezi advokáty. Je však nepřijatelné, aby osoba zbavená osobní svobody čekala na reálnou právní pomoc tři a více dní a aby ji obdržela až v okamžiku, kdy její efektivita je nevyhnutelně omezená.

Měli bychom společně usilovat o to, aby záruky ochrany ústavně zaručených práv nezůstávaly pouze na papíře. Nejen proto, že to vyžaduje Úmluva o právech osob se zdravotním postižením…

---

Tento příspěvek a mnoho dalších k tématu ochrany práv osob s psychosociálním znevýhodněním najdete na Linkedin stránce Ústav(ní) práva https://www.linkedin.com/posts/%C3%BAstav-n%C3%AD-pr%C3%A1va_pro-osoby-nedobrovoln%C4%9B-hospitalizovan%C3%A9-je-activity-7332436237351337985-w_FC?utm_source=share&utm_medium=member_desktop&rcm=ACoAAAGqY90Bxt9t_aYjDtmb8xeX8m20FuJVLKU