Každý má hodnotu a potenciál

Podpora plného zapojení do společnosti a rozvíjení potenciálu, který má každý člověk - to je podle mých zkušeností smysluplná cesta. A právě o to bychom měli usilovat. Na celostátní úrovni i ve městech a obcích.

Jsem přesvědčený, že dobře načasovaná a správně zacílená podpora je dlouhodobou investicí, která se vyplatí nám všem.

Zdá se mi však, že zejména u dětí si to stále dostatečně neuvědomujeme. Často se je snažíme napasovat do škatulek pro ty "normální", "běžné", "obvyklé" či "průměrné". Jenže nikdo z nás není průměrný. Každý z nás je ve skutečnosti unikátní a může být vynikající. Jen každý v něčem jiném.

A možná ještě mnohem více to platí o lidech s psychosociálním znevýhodněním. Když mají štěstí, dostanou finanční dávku umožňující přežití. Velmi často už ale nedostanou podporu v podobě služeb, které by jim pomohly důstojněji a samostatněji žít i pracovat. A když mají smůlu, dáme jim hospitalizaci a omezení svéprávnosti jako bonus. ☹️

Každý člověk má hodnotu. A každý má také potenciál, možná bychom mohli trochu ekonomisticky říct, že má svou přidanou hodnotu. 😉

Každý ji má ovšem v něčem jiném. Každý může rozvinout jinou dovednost či schopnost, získat tím větší hodnotu i ve vlastních očích — a zároveň více dávat společnosti.

Píše o tom PAQ Research:  https://www.facebook.com/reel/947813921197785  

Hezky je to vidět v dokumentu, na který PAQ Research odkazuje a který najdete zde:  

https://www.youtube.com/watch?v=VgBMepwTphk 

A prakticky to dokumentují komentáře pod dokumentem na youtube. Z nich vybírám:

"Jsem dyskalkulik. Na základní škole mi paní učitelka sdělila, že se hodím maximálně pro učňák. Teď dělám doktorát na Přírodovědecké fakultě UK."

"Na základce jsem hodně trpěla na dyslexii a dysgrafii. Myslela jsem si, že jsem hloupá a nic nedokážu a přitom by stačili empatičtí, rozumní učitelé a rodiče, co mi vysvětlí, co mi je .Nyní studuji na magistra. Ohledně základních škol si myslím své. Je to jak, když řeknete, aby veverka, pes, ryba a křeček vylezli na strom - každý vyniká v něčem jiném, každému jde, nebo nejde něco jiného a dávat za to známky?? Známky neudávají hodnotu člověka/dítěte a určitě bych netvrdila, že špatné známky znamenají budoucí neúspěch v životě."

"Můj známý byl jako dítě dyslektik i dysgrafik,na střední se dostal až nějak zázrakem přes učňák. Nakonec má doktorát i kandidaturu věd a navrch známou veřejnou funkci. Já byla "zázračné" dítě, mluvila jsem v roce a půl,ve čtyřech plynule četla, od 3 let zpívala na pódiu,a dělám nudnou práci v kanclu"

P. S. Když říkám, že každý člověk má hodnotu, tak si to prosím neplést si s tím, že existují lidé bez hodnot. Ti mají také hodnotu, byť si jí podle toho, jak se chovají a projevují, nejsou sami tak úplně vědomi.