Diagnóza nepohodlný - o psychiatrických posudcích

Nevím, jestli je správně psát, že doporučuji reportáž https://www.ceskatelevize.cz/porady/17448830218-rozpleteno/226563231000004/</p> 

Když jsem se na reportáž díval, úplně mě z toho mrazilo. A to přestože se s podobnými případy ve své praxi osobně často potkávám a měl bych už být jako zkušený advokát "nad věcí". Nejsem. 

 Je mi líto těch lidí, kteří se místo podpory dočkají zbavení či omezení svobody, nucené medikace a pošlapání vlastní důstojnosti. Protože o to jde. O lidskou důstojnost, osobní svobodu a zjevnou diskriminaci. A jsem naštvaný na ty, kdo zpracovávají takové posudky. Opíšou náhodně či účelově vybrané části zdravotnické dokumentace a odpoví na položené otázky. Odůvodnění, které by obsahovalo přezkoumatelné úvahy znalce opírající se o shromážděné podklady, zcela chybí. Resp. je nahrazeno několika odstavci, které opět jen shrnují obsah dokumentace a obecně pojednávají o diagnóze. 

Osobně přisuzuji největší odpovědnost za zcela chybně fungující systém těm, kdo podle takových posudků rozhodují. Každý takový posudek mají jako důkaz odmítnout. Rozhoduje soudkyně nebo soudce. Nerozhoduje znalec. Dokud se tak nebudeme chovat, nic se nezmění.

A samozřejmě je zde odpovědnost také advokátů a advokátek, kteří v detenčních řízeních a řízeních o omezení svéprávnosti takové posudky nezpochybňují. Nebo dokonce svým klientům říkají, že oni s tím nemůžou nic dělat, protože rozhodují lékaři. 

Každý máme v systému hledání spravedlnosti svou roli. Tak jí prosím se vší vážností hrajme. A nepřehazujme alibisticky svoji zodpovědnost na ostatní. Pokud to neděláme, mění se hledání spravedlnosti na společné odsuzování těch nejslabších.